Ve výčtu mých oblíbených bylinek rozhodně nemůže chybět tahle rozzářená sluneční kráska, je to Třezalka tečkovaná. Hypericum perforatum. Já ji nazývám trochu důvěrně Třezalička...
Najdete ji na suchých stráních a loukách, ráda se vyhřívá na plném slunci.
Používá se při zánětech žaludku, dvanáctníku a jater. Tlumí vnitřní krvácení a hubí bakterie. Má vliv při léčbě mononukleozy, podporuje látkovou výměnu.
Především, ale má pozitivní účinky na celý nervový systém, a také vyživuje meziobratlové ploténky.
Lze ji využít při bolestech trojklanného nervu a ischiasu.
Je to účinné antidepresivum, i na neurozy, strach a úzkost.
Každoročně si připravuji hojivý třezalkový olej, jemuž se pro jeho červenou barvu přezdívá krev svatého Jana.
Olej hojí rány, pohmožděniny, herpesy a spáleniny.
Hodí se i k masážím zatuhlých svalů a uskřinutých nervů.
Při léčbě třezalkou je třeba dávat pozor, může u citlivých osob vyvolat fotosenzibilitu, snižuje účinky horm. antikoncepce a nesmí se užívat společně s psychofarmaky.
Tato bylinka je opředena mnoha mýty a legendami, patřila vždy k magickým svatojánským bylinám, a užívá se od nepaměti. Já si jí velmi vážím pro její schopnost rozsvítit lidem znovu světlo v duši, a proto má v mé zahrádce své výsostné místo mezi růžemi a levandulí, zvlášť, když se na něj ,,přistěhovala,, úplně sama. Je mi ctí, paní Třezalko...
