Ráda bych zde nyní napsala více o Bachových květových esencích.Před lety jsem je užívala pod dohledem zkušeného terapeuta. Poté jsem absolvovala několik vzdělávacích kurzů na toto téma a začala se o ně zajímat více do hloubky.
A objevila jsem úžasný svět!
Začala jsem ,,zkoumat,, jejich účinky sama na sobě, vyrábět vlastní květové a krystalové esence, intuitivně naciťovat jejich vyzařování, jejich dary...Pro mne jsou tyto esence živé, mají vlastní moudrost a inteligenci, je v nich obsažen duch rostliny.
Mě pomohly více, než kterákoliv jiná metoda, posunuly mé vnímání tohoto světa, vyrovnaly to, co nebylo v rovnováze...Jsem jim za to nesmírně vděčná.
Stále se setkávám s tím, že si lidé,,Bachovky,, pletou s esenciálními, éterickými oleji.
Je v tom ale podstatný rozdíl.
Esenciální oleje se získávají nejčastěji destilací, jsou to koncentrované, vysoce účinné rostlinné výtažky z farmaceuticky významných či vonných bylin, které obsahují to nejlepší, co rostlina má. Jsou prchavé, na vzduchu se odpařují.
Bachovy květové esence jsou ve své podstatě energetickým otiskem rostliny ve vodě, vyrábí se zvláštní metodou za součinnosti všech čtyř živlů, ohně, vody, země, a vzduchu. Protože jsou energetické povahy, působí na naše energetická těla a zasahují také do sféry pocitů a emocí.
Dnes je již vědeckými metodami dokázáno, že náš emocionální stav přímo ovlivňuje naši imunitu.
Proto nás může jistý druh duchovního konfliktu predisponovat k určité konkrétní nemoci, kterou jiný člověk nedostane, přestože je vystaven možné nákaze, právě z důvodu, že u něj daný konflikt neprobíhá, tudíž choroba u něj nenachází vhodný terén.
Poté, co jsem toto pochopila, začala jsem si všímat souvislostí. Vysledovala jsem, že například vždy předtím, než začala má opakující se bolest trojklanného nervu, jsem předtím zažívala jeden a ten samý pocit, pocit úzkosti, a bezmocného hněvu, pocit, že se nemohu, nebo nesmím bránit…
Pak už jen stačilo zvolit správnou Bachovku na posílení mé sebehodnoty a sebedůvěry, což ovlivnilo mou schopnost hájit si své osobní hranice. To poté pro mne znamenalo, že jsem již nemusela zažívat výše zmíněné pocity, a s nimi mohly odejít i bolesti trojklanného nervu.
Po létech, kdy jsem své problémy na fyzickém těle léčila všemi možnými prostředky, s větší, či menší úspěšností, jsem konečně našla prostředek, který neřeší následek, ale samotnou příčinu problému.
Za příčinami svých problémů, ať už fyzického, či psychického rázu bychom tak vždy měli hledat konkrétní duchovní konflikt, nalézá se tam, kde nejsme v pravdě, v pravdě k sobě, ke svým potřebám, ke své duši, k lidem, světu, a situacím kolem sebe.